Nahoru a dolu
Tak je to tady. Konečně. Prostředí, kde je žádoucí být sebou a má totožné hodnoty, na kterých stojí. Že bylo ale na čase. Jako družice na oběžný dráze jsem podlehla gravitačnímu poli, kterým jsem se nechala přirozeně přitahovat a ne, neshořela jsem. Přistála jsem. Našla jsem práci, kde chci udělat kariéru a je mi to přáno. - Jo, chtěla jsem si myslet. Ví to mý DRAFTS tady na blogu. A je čas to dovést ke konci. Z firemní akce ve vile, kde agentura kdysi začínala, život v Praze je nezdravě fast Bye, Karlínský kancly, nemohla jsem se smát, bolí si přiznat, že něco, co jsem chtěla, není pro mě Vyhodili mě. Po měsíci, kdy jsem za sebou měla x pracovních obědů, a y desítek hodin jen na cestách do tý skvělý práce, po kterých jsem byla po příchodu do bydliště instantně mrtvá. Bez jakéhokoli vyjádření výše postaveného kolegy, který mě i přijímal a který mi přitom začátkem toho zkušebního měsíce psal, že to ve mě vidí a bude to určitě super. Nebylo. Cítila jsem vnější tlak, abych byla lidem z op...
